Bílá nemoc

Bílá nemoc

Kontext autorovy tvorby, základní informace: Karel Čapek, český spisovatel přelomu 19. a 20. století, se narodil v Malých Svatoňovicích. Jeho otec byl venkovský lékař, díky němuž se Čapek setkával s obyčejnými lidmi. Necelý rok studoval na gymnáziu JK Tyla v Hradci Králové, ale protože patřil k pokrokovým studentům, byl organizátor některých protestních akcí, tak musel odejít a dostudoval v Brně. Poté studuje filozofii v Praze. Od roku 1920 pracoval v redakci Lidových novin, kam psal své příspěvky a vyvářel i nové novinářské útvay (např. sloupek). Měl velké jazykové znalosti, které jsou nejvíce vidět v jeho dílech. Zároveň si vytvořil svůj osobitý umělecký styl, který ho odlišoval od ostatních autorů.

Znaky Čapkovy tvorby:

- obrovské množství synonym a jejich hromadění

- jednoduché, prosté vyjadřování bez složitých výrazů, bez knižních obratů

- přesné, obrazné vyjadřování

- osobní zaměření vypravěče, autora nebo postav k tomu, koho oslovuje.

Byl stoupencem Masarykovy politiky, tzv. hradního křídla. Proslulá se stala jeho kniha Hovory s TGM. Koncem 30. let se jeho zdravotní stav začal zhoršovat, i tak se stihl oženit s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Umírá na Vánoce roku 1938, na jeho stavu se hodně podepsal tlak šířícího se fašismu. Jako první na světě použil slovo "robot", které vymyslel jeho bratr Josef. Jeho díla jsou rozšířena po celém světě, patří k našim nejpřekládanějším autorům.

Díla:
- Ze života hmyzu, R. U. R., Věc Makropulos, Matka - dramata

- Krakatit, Válka s mloky - romány

- Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

- Zahradníkův rok, Měl jsem psa a kočku, Jak se co dělá - drobné prózy

Literárně/obecně kulturní kontext:

Demokratický proud české meziválečné prózy 20. století

Atmosféra tehdejší doby byla ovlivněna mnoha událostmi: 1. světová válka, Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku, rozpad Rakousko-Uherska, založení ČSR, světová hospodářská krize, nástup fašismu, 2. světová válka

Autoři tohoto proudu byli tzv. pragmatisté.

Pragmatismus = filozofický směr 20. století, vznikl v USA. Do popředí staví zkušenosti, myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné.

Razí mírovou politiku, snaží se o zachování demokratických principů v první republice. Všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence.

Byli ovlivněni ideami prezidenta TG Masaryka, scházeli se každý pátek, proto se jim také říká "pátečníci".

Další představitelé:

Karel Poláček (Bylo nás pět, Okresní město, Hostinec u kamenného stolu)

Josef Čapek (Stín kapradiny, Kulhavý poutník)

Eduard Bass (Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto, Lidé z maringotek)

Ferdinand Peroutka (Budování státu)

Autoři, kteří tvořili v meziválečné době:

Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů) - avantgardní proud

Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj, loupežník, Anna proletářka)

Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

Jaroslav Havlíček (Petrolejové lamy, Neviditelný) - psychologická próza

Jiří Voskovec, Jan Werich (Golem, West Pocket revue) - Osvobozené divadlo

Vliv expresionismu - zobrazuje subjektivní pocity a zážitky, zachycuje bezprostřední, rozumem nekontrolované vnitřní stavy. Realita je deformována vlivem války, strachu, úzkosti. Člověk je ztracený, bezmocný.

Okolnosti vzniku díla: Drama vyšlo v roce 1937 (20 měsíců před podepsáním mnichovské dohody), alegorickou formou varovalo před nástupem fašismu. Později se stalo jedním z důvodů plánovaného pronásledování (perzekuce) autora gestapem.

Literární druh, žánr, výrazová forma: drama, protiválečné alegorické drama (tragédie), próza

Téma: varování před nastupujícím fašismem, konflikt demokracie a diktatury, nesmyslnost války. Dílo poukazuje na fakt, že osamocený humanista nezmůže nic proti zfanatizovanému davu. Nemoc má symbolický význam (=nacismus, nemoc mysli), bílá=čistota rasy. Malý stát, na který Maršál útočí je pravděpodobně Československo.

Motivy: válka, smrt, fašismus, naivita, epidemie, bezcitnost, touha po míru a boj za něj, zfanatizovaný dav, skvrna macula marmorea, strach, klinika, léčení, lékaři, média, vzácný lék, věková hranice, chudí lidé, zásadovost, podmínka,...

Časoprostor: Děj se odehrává v řádech měsíců v blíže neurčeném státě vojenského typu (pravděpodobně Německo). Odehrává se na Lilienthalově klinice, kde vedou praxi, na pokoji 13, na nemocniční chodbě, v pracovně Sigelia, v domě u neznámé rodiny, v ordinaci doktora Galéna, v Maršálově pracovně, na ulici. Čas není blíže určený - může se stát kdykoli.

Kompoziční výstavba: Drama o 3 jednáních ve 14 obrazech, kompozice je chronologická, je zde předmluva, ve které autor prezentuje důvod sepsání díla. Vyskytuje se zde vedlejší linie s rodinou (rodiče, syn, dcera) u večerní lampy, která se hovoří o nemoci. Je vystavěna na kontrastech. Rozsahem shodné s běžnými dramaty, klasický formát pro drama (neobsahuje ilustrace a kapitoly). Scénické poznámky. Není zde velké množství charakteristiky postav (vlastnosti známe z jejich promluv).

Vypravěč, vyprávěcí způsoby: u dramatu nejsou

Typy promluv: řeč přímá - postaveno na dialozích, monology, informační pasáže (Sigelius hovoří o nemoci), řečnické otázky, scénické poznámky.

Jazykové prostředky: odborné výrazy (Sigelius se vyjadřuje o Čengově nemoci), latinská pojmenování (macula marmorea), řeč spisovná, zdrobněliny (ostudička), expresivní výrazy, místy obecná čeština (vošoust), hovorové výrazy, ostatní profesoři hovoří cizími jazyky (němčina, francouzština, angličtina), metafory.

Podrobný děj:

Jednání 1.:

Začíná rozhovorem tří malomocných o nemoci - hádají se o jakou nemoc jde. V dalším obraze hovoří novinář se Sigeliem o nemoci; rychle nakažlivá, nepřenosná na zvířata, nepostihuje mladé lidi, neznají původce, skvrna tzv. macula marmorea, Bílá nemoc, Čengova nemoc, pochází z Číny.Do jejich rozhovoru vstupuje dr. Galén. Říká, že má lék proti ní lék, ale jeho působení chce vyzkoušet sám. Nakonec ho Sigelius nechá pracovat na pokoji 13. Za 6 neděl je Galén chce vyléčit.

Následuje vsuvka o rodině, která o nemoci hovoří. Otec obdivuje Sigelia, matka je dobrosrdečná, dcera a syn se shodují v názoru, že je potřeba udělat mladým místo.

Dále (po nějaké době nejspíš) Sigelius provádí profesory, přítomni asistenti, kteří si na Galéna stěžují, jde jim o peníze. Sigelius ukazuje jak Galén vyléčil malomocné. Sigelius se Galénovi snaží domluvit, aby léčil i speciálního pacienta, on odmítá s tím, že slíbil, že bude léčit jen na 13 a jen chudé.Pacient skončí v rukou prvního asistenta.
Na kliniku přijíždí maršál. Ukazují mu dosažené výsledky. Zároveň se znovu objeví novináři. Galén po nich chce vzkázat, že dokud se nenastolí mír ve světě, nevydá svůj lék. Sigelius je za to na něj naštvaný.

Jednání druhé:
Začíná rozhovorem rodiny o objevení léku. Otec je jmenován do vyšší funkce baronem Krügem, touží po válce. Matce se na krku objeví bílá skvrna. Jdou za Galénem. Odmítne je.

Dále Krüg jde za Sigeliem, zajímá se o Galéna, o vývoj nemoci, baví se o táborech, které chce Sigelius zavést. Nakonec odhalí že má bílou skvrnu. Krüg jde v přestrojení za Galénem, ten ho ale pozná. Pošle ho pryč s tím, že si má rozmyslet co mu příště nabídne.

Dále rozhovor Krüga s Maršálem. Krüg mu podá ruku na jeho rozkaz (přenos nemoci), Maršál hned volá Galéna. Přemlouvá ho, aby Krüga vyléčil, Galén nechce když nepřijme mír. Nakonec mu zvoní telefon a hlásí, že baron Krüg se zastřelil.

Jednání třetí:
Začíná rozhovorem Maršála s ministrem propagandy, baví se o zemích, které začali volat po míru. Poté Maršál mluví k davu. Náhle, když si buší do prsou zjistí, že má skvrnu. Dorazí zpráva o rozpoutané válce, mladý Krüg ji čte, je velice špatná. Maršál začne mít z nemoci strach, stejně však chce do války. Nakonec se jí vzdá a zavolá Galéna. Ten je však ušlapán davem i se svými léky (ty zničí syn z prvního aktu).

Stručný děj:

Nespecifikovanou zemi zachvátí smrtelná nemoc, která se projevuje bílými skvrnami a postihuje starší lidi kolem 40-50 let. Lék proti nemoci vynalezne Dr. Galén, který léčí pouze chudé a je ochoten ho vydat pouze pod podmínkou, že ve všech zemích zavládne mír a skončí válka. V závěru, když onemocní sám Maršál, který stojí v čele státu a fanaticky vede svůj národ do války, a nakonec je ochoten přistoupit na podmínku, Dr. Galéna ušlape zfanatizovaný dav, protože nechce válku. Dav zároveň zničí lék.

Hlavní postavy:

Doktor Galén - původem Řek z Pergama, byl asistentem Lilienthala (zakladatel kliniky), ten mu přezdíval Dr. Dětina, nekouří, má anginu pectoris, je chytrý, prozíravý, možná naivní, skromný, vynálezce léku proti bílé nemoci, své pozice chce využít k vynucení celosvětového míru, nehledí na osobní prospěch, brání zájmy chudých, je zásadový, schází mu však průbojnost a rozhodnost v mluveném projevu (koktá), tzv. nehrdinský hrdina. Je osočován Sigeliem, že mluví květnatě. Laskavý, šlechetný, neústupný, statečný, kousavý, porušuje lékařskou etiku.

Dvorní rada profesor doktor Sigelius - vedoucí přední kliniky ve státě, dbá především na své profesní renomé a na politické postavení, není mu cizí protekční chování, jeho vědecká čest přerůstá v aroganci, zdraví pacientů nepovažuje za prioritu, říká, že má na vše 3 minuty času, rád se předvádí, poučuje Galéna jaký má být správný lékař, Lilienthal byl jeho tchán. Chce aby mu Galén řekl svou metodu léčení a on jí pak provedl sám. Často se prohlíží v zrcadle, jestli nemoc sám nechytnul. Umí cizí jazyky. Podbízí se Maršálovi, chce získat všechny Galénovy zásluhy pro sebe. Nadřazuje se nad ostatní, poroučí. Na klinice má 4 asistenty.

Maršál - zlý, krutý, bezohledný, touží po moci, představuje Hitlera, klasický diktátor s rysy fašistického vůdce, sobecký, až když je nemocný, je schopen změnit názor. Odmítá neposlušnost, válka je pro něj povinnost národa, ani smrt přítele není překážkou. Naléhá na Galéna, chce ho nechat zavřít. Je osamocený, má jediného přítele (Krüga), označuje za zbabělce ty, kteří nechtějí bojovat. Má dceru Anettu, která se o něj bojí. Do ní je zamilovaný Pavel Krüg.

Baron Krüg - řídí Krügovy podniky, připravuje se na válku, má strach ze své nemoci, přítel Maršála, ne tak fanatický, spáchá sebevraždu (zastřelí se), převládá u něj zdravý rozum, nepovažuje válku za vyšší poslání na rozdíl od Maršála.

Otec - typický zástupce střední vrstvy, zcela důvěřuje obrazu předkládanému médii, kariéru staví v konečném důsledku před rodinu, nechce dát výpověď když manželka onemocní.

Matka - hodná, tichá, obětavá, střídmá, vždy naslouchá otci, objeví se u ní bílá skvrna

Syn a dcera - jsou nadšeni z bílé nemoci, těší se až staří uvolní místo mladým. Pravděpodobně dospělí, syn je starší.