Naslouchač

Naslouchač

Autor: Petra Stehlíková

Počet stran: 376

Edice, díl: Naslouchač, díl 1.

Slovník:

Turnuly = věže z čirého sklenitu, který je nejvzácnější
Fereasra = okno mezi turnuly, silové pole, které chrání před příchodem jedovatých plynů a ostatních věcí

Retea = štít, který do údolí nevpustí nic. Pohlcuje veškerou energii.

Lutomin = látka z čirého sklenitu, která prodlužuje život

Faja = regent sklenařského města

Mantie = sklenařský oblek, halí celé tělo.

Voal = maska na tvář

Palatul = palác

Amárie = první sklenařské město

Sklenit = nerost. Existují 3 druhy: černý - nejběžnější, šedý a čirý - nejvzácnější.

Nasterea = neznámý tvor/nepřátelská rasa, která žije v jedovatých mračnech na druhé straně Duvalského pohoří

Úvod: Dříve byli sklenaři nejbohatšími lidmi. Byli jediní, kteří zvládnou zpracovat sklenit a udržovat štít, za což požadovali spoustu peněz. Celý svět zachvátila Velká válka, které se sklenaři odmítli účastnit.Ta rozdělila svět na 2 části, z nichž jedna z nich je obyvatelná a druhá zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii z nerostu zvaného sklenit. Lidem z nížin se přestalo líbit, že platí tak velké částky za ochranu. Objev lutominu vedl k další válce. Sklenaři ji odmítli dát do nížin, byl jen pro ně - oni pracovali v nebezpečných podmínkách, ale temuti (lidé z nížin) je zotročili, aby pro ně těžili víc a častěji, než je zdrávo.

Sklenaři nyní platí vysokou daň. Energetické pole štítu odsuzuje sklenaře k životu ve středověkých podmínkách a těžba sklenitu jim způsobuje nemoci a znetvoření na těle, mnoho z nich umírá velmi mladých. Drží je v ghettech, musí nosit mantie a voaly, chovají je jako dobytek na rozmnožování, nesmí nosit boty a zakázali jim číst a psát.

Málo které dítě se narodí zdravé, ale pokud ano, mají výhody. Zdraví kluci mohou do armády, do domu valonů (páni ghett) nebo do palatulu u faji. Zdravé dívky do nor, kde za peníze spí s cizími muži a vojáky. Pokud má člověk dar, může se vyhnout práci v dolech.

Faja má celkem 10 žen, desátá je nejhůře postavená a nemá téměř žádná práva. Heda, matka hlavní hrdinky, je právě jeho desátou ženou. Jako první mu porodila zdravého syna Odona, který vstoupil do armády a styděl se za svůj původ. Poté ještě deformovaného Fedora a Gedeona, bratry Ilan, její dcery.

Děj: Ilan se narodila za přítomnosti tety Arlety, nejzkušenější porodnice Matye a sousedky Leny. A narodila se matce Hedě, naprosto zdravá. Heda, 10. žena amarijského faji poznamenaná životem, se rozhodne, že pro svou dceru chce něco lepšího. Lže fajovi Bojanovi, který je zároveň otec Ilan, že se jí narodil znetvořený syn. Chce ji uchránit před norou. Ale pokud se přijde na to, že lhala, jsou všichni kdo byli u porodu odsouzeni na smrt.

Ilan musí od 10 let pracovat v dolech, stejně jako její bratři Fedor a Gedeon. V den, kdy Fedor umírá, objeví Ilan svůj dar. Dokáže slyšet reteu (štít). Heda ji vezme ke gurovi Elmarovi, jde se s ním poradit. Elmar ji odvede za brusiči, kteří opracovávají sklenit. Jen ti nejlepší z nich pracují s čirým sklenitem a vyrábí z něj turnuly. Říká se jim naslouchači.

Mistr brusičů Agadon si Ilan prozkouší, jestli opravdu slyší. Ani jednou se nesplete. Přijme ji do učení v 5 letech, jako nejmladšího brusiče v celých dějinách. Pracuje tam 3 roky a nikdo nesmí zjistit, že je dívka. Společně s Bazilem, Kastorem a Davorem se učí o všem. Včetně duvalů. Duvaly jsou meče z čirého sklenitu, které může nosit jen pětadvacítka (25 můžu z nížin, kteří jsou vysláni do sklenařksých měst, aby sjednali pořádek. Ve skutečnosti mají chránit města před útokem nasterey).

Když Rezily napadnou nasterey, požadují z okolí naslouchače. Mistr se s Ilan domluví, že bude poslouchat reteu a kdyby něco, dá okamžitě vědět. Zatím o jejích schopnostech nechce říkat fajovi.

O několik let později, v Ilaniných necelých 13 letech, se chce amarijský faja vytáhnout před tím z Roghosu. Poručí si vyrobit meč z černého sklenitu, který se má vyrovnat čirému. Mistr Agadon ten úkol dá Ilan.

Společně jsou do dolů pro černý sklenit a cestou zpátky je ohrožují chlapi z chudinské čtvrti. Zachrání je neznámý z nížin - kapitán pětadvacítky.

Ilan týden vyrábí meč, který nakonec skončí v rukou kapitána pětadvacítky Joela. Meč ho zaujme a pronajme si Ilan na 5 let. Ta ho za to, že ji odvedl od rodiny nenávidí. Když ale zvýší příděly jídla pro její rodinu, nechá se odvést. Kapitánovy sluhové ji ale nemají příliš v lásce, stejně tak jeho brusič Evald, u kterého se má Ilan učit. Místo aby jí pomohl, shazuje ji. Průvodce jí tak dělá Vargas, kapitánův pobočník.

Ilan po boku kapitána poznává svět lidí z nížin a jejich pohodlí ^{1,2 (citace)}. Cestují po sklenařských městech.

Jednou při večeři se kuchař osopí na Ilan, hádka se vyhrotí a málem dojde k tomu, že by si musela sundat mantii a odhalit, že je dívka.

V Espenzi se rozhoří poplašné ohně, které pětadvacítku upozorní na nebezpečí. Tamní guardian jim sdělí, že před 8 dny byla napadena karavana poblíž Espenzi. Napadli ji hotulové (zloději v organizované skupině). Tamější faja za nimi vyslal armádu, která se ale ztratila u Otortenu, poblíž hory mrtvých, která má děsivou historii.

Kapitán je se svou jednotkou donucen vydat se je hledat. Najdou jen mrtvoly, je jich pouze 9 z 90, stejně jako v minulosti. Zkoumají je.

Když se znovu vydají na cestu, zastihne je obrovská sněhová bouře. Jsou nuceni se schovat v jeskyni blízko Otortenu. Vše probíhá hladce až do chvíle, kdy retea přestane zpívat a zaútočí na ně neznámé zlo. Ze všech obchodníků a vojáků zůstane naživu pouze pětadvacítka a Ilan. Ze stvůry se jim povede získat prst, nikdo jiný nic neviděl.

Pětadvacítka je zlomená svým neúspěchem, když prochází posledním sklenařským městem, kapitánovi se udělá zle. Pravděpodobně by vykrvácel, kdyby mu Ilan nepomohla. Naštěstí není nucena prozradit sklenařské tajemství o viátě, sklenitu, který léčí a pasarelách, léčitelkách sklenařů.

Noc před odjezdem do nížin se Evald pokusí Ilan zabít. V boji ji strhne mantii i voal. Nestačí ale nic říct, člen pětadvacítky Raven ho zabije. Zároveň odhalí, že Ilan je dívka. Rozhodne se však, že její tajemství uchová.

Na pokračující cestě do nížin se Ilan v noci vzdálí od tábora, aby sledovala podivné oči. Až pozdě jí dojde, že je to nasterea. Nezabije ji, dokonce se o to ani nepokusí. Ukáže Ilan zvláštní nůž, chová se skoro jako člověk. V momentě, kdy se ho Ilan dotkne se strhne vřava a padají hlavy. Pětadvacítka odrazí útok ostatních nastereí a Ilan má o čem přemýšlet. Obzvlášť proto, že způsob zabíjení nasterey a zla z Otortenu je dost podobný.

Když konečně dorazí do nížin, Ilan zprvu nemůže dýchat, musí si zvykat na nové prostředí. Někteří sklenaři se z něj zbláznili. Kapitán Joel Ilan ukáže pravý důvod, proč válčili se sklenaři. Sklenaři jim odmítli vydat lutomin, přestože bývalou Paříž zachvátila horečka, umírali miliony lidí. Proto je lidé z nížin začali nenávidět.

Kaptitán nabídne Ilan přátelství, ona ho přijímá.

Moje hodnocení: Tohle byla pecka! Nikdy bych nevěřila, že je to česká fantasy. Obdivuji autorku za to, že nám ukázala, že nic není jen černobílé. Líbilo se mi, jak byla Ilan zvídavá, že v jejím pohledu některé věci vypadaly horší, než ve skutečnosti byly. Že je každá strana viděla jinak. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu... 10/10 bodů.

Citace:

1 "Žádný sklenař přece nemá boty, pane," upozornila jsem ho jemně na nedostatek znalostí o mých lidech a poměrech, v jakých je lidé z nižin nechávali žít. Co je to za nesmysl? Zakázali nám boty a pak se diví, že je nemáme?

2 "Sakra, Ravene! Co to máš za řeči?" vyštěkl a nechápavě rozhodil rukama. "Je mu dvanáct!"

Raven pokrčil rameny a zakousl se do masa. Po bradě mu stekl omastek, který si bojovník otřel dlaní. "Dal si sladkej puding na hovězí."