Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek

(Překlad: Eva Kondrysová, 2008)

Kontext autorovy tvorby, základní informace: Jane Austenová byla anglická spisovatelka na přelomu 18. a 19. století, představitelka tzv. rodinného románu (=zachycuje běžný život lidí, obvyklé činnosti). Narodila se do rodiny duchovního, měla 7 sourozenců. Pro rodinné příslušníky psala již od 15 let krátké prózy, básně i dramata. Ve svých dílech obvykle zachycovala život venkovských vyšších vrstev. Hlavní hrdinky jejích románů bývají inteligentní, morálně silné ženy.

Pravděpodobně dosáhla kvalitnějšího vzdělání než ostatní dívky její doby. Nikdy se nevdala, měla chatrné zdraví.

Většinu ze svých děl několikrát přepracovávala, za jejího života její díla vycházela anonymně.

Nejvíce zaujala svými romány - ve většině z nich tvoří hlavní motiv emocionální a myšlenkové zrání mladé hrdinky, která zkoumá svět. Mezi její díla - romány - patří napříkad Rozum a cit (autorčin první román), Mansfieldské panství, Anna Elliotová nebo Emma.

Pýcha a předsudek je její nejvýznamnější dílo.

Literárně/obecně kulturní kontext:

Dílo můžeme zařadit do přechodného období romantismu a realismu, ve kterém autorka žila. Román zachycuje znaky tehdejší doby, kdy sňatek dvou lidí záležel především na majetku. Z romantického hlediska se hlavní hrdinka Elisabeth a její sestra Jane vdávají z lásky.

ROMANTISMUS -jako literární směr vzniká ve druhém desetiletí - do roku 1850 (= první polovina 19. století). Období mezi 2 velkými revolucemi (Velká francouzská revoluce 1789, revoluce v Evropě 1848). Projevuje se ve všech uměleckých oborech. Nejprve se zformoval v Německu a Anglii ( vychází z myšlenek dvou učenců: J. J. Rousseau, J. G. Herder).

U nás byl ve srovnání s evropskou literaturou v počátcích, na prvním místě byla myšlenka vlastenectví (od národního obrození). Ve 30. letech 19. století vystupuje nová generace - B. Němcová, K. H. Borovský, K. J. Erben, K. H. Mácha, J. K. Tyl - která se věnuje literatuře a dostávají se do rozporu s obrozenci. Čistý romantik je pouze K. H. Mácha.

Znaky:

- obdiv k minulosti - středověk, gotika, rytířství

- city vítězí nad rozumem

- rozpor snu a skutečnosti

- zájem o lidovou tvorbu

- záliba v exotice

Znaky romantického hrdiny:

- ústřední role, výjimečný člověk, který se objevuje ve výjimečných situacích.

- autobiografické rysy

- atypický, neumí se přizpůsobit. Často se dostává do rozporu s dobou a lidmi, cítí se osamělý, nepochopený, nikdo mu nerozumí, duševně rozervaný, individualista.

- útěchu hledá v lásce, která je většinou nešťastná (chyba hrdiny - miluje vysněný ideál a je zklamaný, když ta láska taková není

- hledá únik z rozporu mezi sny a skutečností -- sebevražda, souboj, útěk

- bývá obestřen tajemstvím

Zástupci:

ČR: Karel Hynek Mácha (Máj, Cikáni), Karel Jaromír Erben (Kytice)

ANGLIE: George Gordon lord Byron (Džaur, Childe Haroldova pouť, Korzár, Don Juan), Percy Shelley (Odpoutaný Prometheus), Walter Scott (Ivanhoe), Charlotte Bronteová (Jana Eyrová), Emily Bronteová (Na větrné hůrce)

FRANCIE: Victor Hugo (Bídníci)

RUSKO: Alexander S. Puškin (Evžen Oněgin), Nikolaj V. Gogol (Revizor)

AMERIKA: Edgar Allan Poe (Havran, Jáma a kyvadlo)

REALISMUS - 2. polovina 19. století. Rozvíjí se přírodní a technické vědy, které ovlivnily rozvoj celé společnosti i literatury. Spisovatelé chtěli po vzoru přírodních věd také postupovat analyticky - pronikat do nitra člověka, zkoumat příčiny lidského jednání. Protože spisovatelé často zobrazované jevy kritizují, říká se mu "kritický realismus".

Znaky: přesné a všestranné studium společenského života ve všech jeho problémech, zabývá se všemi společenskými vrstvami ve všech situacích, zobrazení běžného průměrného člověka nebo skupiny lidí - typický člověk, který se vyvíjí. Objektivní přístup k tématu, autor nevyslovuje přímo své vlastní názory. Zobrazuje i negativní jevy, autorův názor je viditelný z celkového zpracování. Převažuje zájem o současnost. Pokud se zpracovává historické téma, řeší věčně platné otázky. Odhalování společenských křivd, zla a volání po nápravě, typický literární útvar je román a drama.

Zástupci:

FRANCIE: Honoré de Balzac (Otec Goriot, Ztracené iluze), Gustav Flaubert (Paní Bovaryová)

ANGLIE: Charles Dickens (Oliver Twist, David Copperfield)

RUSKO: N. V. Gogol (Revizor), Lev N. Tolstoj (Anna Karenina, Vojna a mír), Fjodor M. Dostojevskij (Zločin a trest, Bratři Karamazovi)

ČR: Karel H. Borovský (Křest svatého Vladimíra), Božena Němcová (Babička, V zámku a podzámčí)

+ za krajní směr realismu je označován NATURALISMUS - vznik Francie, vrchol přelom 19./20. století. Přisuzuje velký vliv dědičnosti, člověk nemůže uplatnit svou vůli. Popisuje i negativní jevy detailním způsobem.

Zástupci: Emil Zola (Zabiják, Nana), Guy de Maupassant (Kulička, Miláček)

Okolnosti vzniku díla: Hlavním zdrojem inspirace se pro autorku stal běžný život její společenské vrstvy. Ve svých dílech popisuje každodenní život, problémy i zábavu - tak, jak je sama prožila. Austenová dosáhla lepšího vzdělání než dívky v jejím věku, také proto jsou její hrdinky rozumné a prozíravé. V tehdejší době byly nejlepšími místy na seznámení různé bály či plesy, které jsou v knize popsány.

Literární druh, žánr, výrazová forma: epika, rodinný román, próza

Téma: rodinné vztahy, snaha matek provdat dcery do co nejvlivnějších, nejbohatších a nejvhodnějších rodin. Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky.

Motivy: láska, vdavky, sourozenci, plesy, nedorozumění, svatba kvůli zisku, kritika pokrytectví, faleš, moudrost, vypočítavost paní Bennetové, venkov, bohatství, pýcha, povýšenost, arogance, předsudky, nešťastná láska, námluvy, Londýn, odmítnutí sňatku, utajená pomoc (pan Darcy), obvinění, návštěvy, stěhování, hádky, podvod (Wickham), útěk z domu, dopis s vysvětlením, panská sídla, ironie, urážky, prvotní antipatie vůči Darcymu, upovídanost a nevhodné chování paní Bennetové, pomluvy, naivita Lydie a Kitty, koketování s plukem,...

Časoprostor: Anglie, přelom 18./19. století (autorčina současnost). Děj se odehrává v Londýně, v Darcyho sídle Pemberley, na anglickém venkově, na faře pana Collinse, zámek lady Catherine de Bourgh, dům Bennetových, Longbourn.

Kompoziční výstavba: kompozice chronologická, vyskytuje se zde gradace děje, bez odboček, začlenění dopisů psaných kurzívou. Podrobná charakteristika postav. Autobiografické prvky. 61 kapitol, které jsou označeny arabskými čísly. Nenacházejí se zde dlouhé popisy přírody či prostředí. Místy zastaralý slovosled.

Vypravěč, vyprávěcí způsoby: vypravěčka je autorka sama, nezasahuje do děje, nezávislý pozorovatel. Er-forma.

Typy promluv: dlouhé dialogy, přímá řeč, spisovný jazyk, barvitý jazyk, synonyma, dlouhá souvětí, ironie a humor - výsměch společnosti, příležitostně archaismy. Vyjadřování jednotlivých lidí je na vysoké úrovni.

Stručný děj: Poté, co se do sousedství na anglický venkov přistěhuje bohatý pan Bingley, všechny svobodné dámy zpozorní. Především pak paní Bennetová, matka 5 zatím neprovdaných dcer (Jane, Elisabeth, Mary, Lydia a Kitty). Spolu s Bingleym přijede i nepřístupný, pyšný pan Darcy.

Prostřednictvím plesu se nejstarší Jane seznamuje s panem Bingleym, zamilují se do sebe. Naopak pan Darcy se pohrdavě vyjádří o Elisabeth, proti své vůli se do ní však později zamiluje a snaží se to utajit.

Do města přijíždí pluk a Elizabeth poznává důstojníka Wickhama, který ji před Darcym varuje. Její antipatije se tak ještě prohloubí.

Rodinu Bennetových přijede navštívit otcův bratranec pan Collins, který si za ženu vyvolí Elizabeth. Chce se s ní nastěhovat na faru, kde žije pod ochranou bohaté lady Catherine de Bourgh (teta Darcyho). Elizabeth odmítá, protože se jí příčí sňatek z rozumu. Pan Collins si tedy bere Elizabethinu přítelkyni Charlotte.

Darcy je přesvědčen, že si Jane chce Bingleyho vzít jen kvůli penězům, a tak ho odváží do Londýna. Jane i Bingley se pak trápí.

Když Elizabeth jede navštívit svou přítelkyni Charlotte, zároveň navštíví zámek lady Catherine, kde se setká s Darcym. Pan Darcy jí vyzná lásku, ale Elizabeth ho odmítne a vyčte mu, že zkazil lásku její sestry a špatně se zachoval k Wickhamovi. Den na to od něj dostane dopis, ve kterém jí vysvětluje, že se domníval, že Jane neopětuje Bingleyho city a že Wickham ve skutečnosti Darcyho podvedl. Její nenávist se tak začíná vytrácet, a později se do něj také zamiluje.

Mezitím Lydia uteče s Wickhamem a nikdo neví kam, celá rodina zažívá velkou ostudu, protože se nevzali. Situaci vyřeší pan Darcy, když dá Wickhamovi peníze a donutí ho, aby si ji vzal. Stejně tak napravil situaci mezi Jane a Bingleym.

Nakonec se Elizabeth s panem Darcym a Jane s Bingleym vezmou.

Hlavní postavy:

Elizabeth - přezdívka Líza, odmítá sňatek z rozumu, chce se vdát z lásky, druhá nejstarší dcera, má dobrý vztah se svým otcem, je chytrá, tvrdohlavá, krásná (ale ne tak jako Jane), neumí moc dobře hrát na klavír, ve společnosti se chová slušně narozdíl od matky a svých mladších naivních a pošetilých sester, milá, rozumná, citlivá, ne moc důvěřivá, má smysl pro humor, je upřímná, schopná uznat svou chybu, nebojí se říct, co si myslí, přemýšlivá, mladá, emancipovaná s troufalými názory, má vřelý vztah ke své sestře Jane, zprvu Darcym opovrhuje, odsuzuje ho za jeho chování, později se do něj zamiluje. Každého se snaží vidět v pravém světle, nikoho si neidealizuje. Záleží jí na vlastnostech svého budoucího manžela. Autorka se s ní ztotožňuje.

pan Fitzwilliam Darcy - pochází z urozené a zámožné rodiny, teta Catherine de Bourgh má zámek, měl skvělé vychování i vybrané způsoby, touží po něm Bingleyho sestra, chytrý, inteligentní, vzdělaný, vede duchaplné rozhovory jen s lidmi, u kterým má pocit, že mu za to stojí, na lidi působí pyšně, uzavřeně, odměřeně, arogantně, má smysl pro čest. Chová předsudky vůči nižším společenským vrstvám. Opovrhuje otřesným a neotesaným chováním paní Bennetové. Snaží se Bingleyho ochránit před neopětovanými city, v dobré víře. Poté co Elizabeth odmítne jeho nabídku k sňatku (s čímž nepočítal) se jeho pohled na svět změní, stane se z něj sympatický, milý, pozorný člověk. V průběhu knihy prochází jeho chování proměnou.

pan Charles Bingley - mladý, bohatý (ale ne tak bohatý jako Darcy), milý, laskavý, dobrosrdečný, příjemný, zábavný člověk. Je opakem pana Darcyho, má 2 sestry. Je přátelský, společenský, ke všem se chová vlídně. Při prvním setkání s Jane se do ní zamiluje, nechá se snadno ovlivnit názory svého přítele (např. že ho Jane nemiluje), více než na svůj úsudek spoléhá na úsudky svých přátel.

Jane Bennetová - nejstarší dcera, nejkrásnější, laskavá, moudrá, naivní, snaží se ve všech lidech a věcech vidět jen to dobré, nevěří, že jsou tak špatní, s Elizabeth mají pěkný vztah. Velice citlivá, nedává však své city příliš najevo, je poddajná, připravená si o druhých myslet jen to nejlepší.

Mary - prostřední dcera, stále zamyšlená, zakládá si na vzdělání, věčně bloumá po domě s knihou nebo sedí u klavíru.

Lydia a Kitty - nejmladší dcery, honí se jen za důstojníky, naivní, přelétavé, touží být krásné, chovají se hloupě stejně jako jejich matka, jsou povrchní.

Vlastní názor: Samozřejmě, jedno z klasických děl anglické historie. Tahle kniha patří mezi mé srdcové záležitosti, přečetla jsem ji několikrát a zhlédla i film. Zpočátku na vás působí velice matoucím dojmem neskutečné množství postav a jmen, a ne každý jim musí přijít na chuť. Občas je také těžké držet nit u duchaplných rozhovorů, které vede pan Darcy s Elizabeth. Nicméně pana Darcyho jsem si skutečně zamilovala, zajímavé je sledovat jeho chování v průběhu celé knihy. Myslím, že k maturitě fajn volba :)

ZDROJE:

http://www.spisovatele.cz/jane-austen

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jane_Austenov%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%BDcha_a_p%C5%99edsudek

https://www.rozbor-dila.cz/pycha-a-predsudek-rozbor-dila-k-maturite/

http://wer-books.blogspot.cz/2015/06/pycha-predsudek-rozbor-dila-muj-nazor.html

https://www.rozbor-dila.cz/pycha-a-predsudek-rozbor-dila-k-maturite-6/