O myších a lidech
O myších a lidech
(Překlad: Vladimír Vendyš, 2004)
Kontext autorovy tvorby, základní informace: Celým jménem John Ernst Steinbeck byl americký spisovatel 20. století, nositel Pulitzerovy ceny (Hrozny hněvu - 1940) a Nobelovy ceny z roku 1962. Pocházel z Kalifornie, kde prožil většinu svého života. Za svůj život vystřídal různá zaměstnání, zkušenosti z tohoto období poté využil ve svých dílech.
Se ztracenou generací souvisí volně, vlivem evropanství.
Ve svých dílech zachytil hlavně osudy kalifornských drobných zemědělců v době hospodářské krize (ztráta půdy, vystěhovalectví, marné hledání obživy, cesta na Západ).
Zabývá se konfliktem dobra a zla v člověku a možnostmi výběru svobodné lidské vůle, dobře rozumí psychologii člověka. Jeho novely jsou typické pro popis vztahu člověka k půdě, ukazuje negativní postoj člověka k moderní civilizaci, popisuje ekonomickou krizi, odsuzuje násilí a vykořisťování druhých.
Do jeho tvorby patří romány: Hrozny hněvu, Na východ od ráje, Toulavý autobus. Povídky: Nebeské pastviny, Údolí bez konce.
Umírá v roce 1968.
Literární/obecně kulturní kontext:
Období americké moderní literatury 1. poloviny 20. století, tzv. ztracená generace. Myšlení prozaiků a básníků této skupiny bylo ovlivněno zážitkem z 1. světové války, pocitem neschopnosti zařadit se zpět do obyčejného života.
Základní téma literárních děl této generace je skepse, zklamání, rozpad lidských a sociálních hodnot a hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury. Hlavními hrdiny bývají lidé ztracení v labyrintu světa, obvykle rozvrácené, silně citově založené osoby, které nemohou najít pevný bod ve svém životě.
Další autoři tohoto období:
Základní téma literárních děl této generace je skepse, zklamání, rozpad lidských a sociálních hodnot a hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury. Hlavními hrdiny bývají lidé ztracení v labyrintu světa, obvykle rozvrácené, silně citově založené osoby, které nemohou najít pevný bod ve svém životě.
Další autoři tohoto období:
Francie: Romain Rollan (Petr a Lucie),
USA: Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana), Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby)
ČR: Franz Kafka (Proces),
ČR: Franz Kafka (Proces),
Německo: E. M. Remarque (Na západní frontě klid),
Anglie: James Joyce (Odysseus)
Okolnosti vzniku díla: Kniha poprvé vyšla v roce 1937 ve Stockholmu a Londýně. Název této novely odkazuje na báseň Roberta Burnese (Polní myšce). Dílo je inspirováno autorovým životem, který v Kalifornii strávil poměrně dlouhou dobu, mimo jiné pracoval i na jedné z farem jako dělník.
Literární druh, žánr, výrazová forma: Epika, novela s prvky balady, próza (mírný sklon k dramatu)
Téma: Přátelství mezi Georgem a duševně zaostalým Lenniem,kritika násilí a vykořisťování, příběh dvou přátel, kteří se snaží dosáhnout svého snu. Zachycení, jak se lidský sen může během chvilky rozpadnout.
Téma: Přátelství mezi Georgem a duševně zaostalým Lenniem,kritika násilí a vykořisťování, příběh dvou přátel, kteří se snaží dosáhnout svého snu. Zachycení, jak se lidský sen může během chvilky rozpadnout.
Motiv: přátelství mezi zaostalým Lenniem a Georgem, láska, lidské sny, rasismus, meziválečné období hospodářské krize, práce, vražda, křik, ranč, stáje, vyspělost, lidské vlastnosti, výhružky, násilí, žárlivost, lidské chyby a problémy, průšvihy, zvířata, výčitky, starostlivost, péče o druhé, králičci,...
Časoprostor: 30. léta 20. století, na farmě u obce Soledad (jihovýchodně od Kalifornie), období hospodářské krize, meziválečná literatura.
Časoprostor: 30. léta 20. století, na farmě u obce Soledad (jihovýchodně od Kalifornie), období hospodářské krize, meziválečná literatura.
Kompoziční stavba: Dílo je rozděleno na šest kapitol, bez názvu, které na sebe chronologicky navazují. Vyskytuje se zde jednoduchá stavba textu, text neobsahuje úvahy ani zdlouhavý popis prostředí. O předešlých událostech se dozvídáme z dialogů postav.
Vypravěč: er-forma vyprávění. Vypravěč se staví do role nezávislého pozorovatele, do děje nezasahuje.
Typy promluv, jazyk: děj je postaven na dialozích, je zde hovorový jazyk s přehlednou stavbou větných členů, nespisovné výrazy (až vulgární), krátké popisy a přímá řeč, příležitostný slang. Autor zvolil kontrast mezi Lennieho příjmením (Small) a jeho tělesnou silou. Viditelné rozdíly v mluvě mezi zaostalým Lenniem a Georgem.
Typy promluv, jazyk: děj je postaven na dialozích, je zde hovorový jazyk s přehlednou stavbou větných členů, nespisovné výrazy (až vulgární), krátké popisy a přímá řeč, příležitostný slang. Autor zvolil kontrast mezi Lennieho příjmením (Small) a jeho tělesnou silou. Viditelné rozdíly v mluvě mezi zaostalým Lenniem a Georgem.
Stručný děj: Příběh pojednává o dvou rozdílných mužích (zaostalý ale silný Lennie, George, který na něj dává pozor), kteří putují za prací z jednoho místa na druhé, aby mohli v budoucnu realizovat svůj sen - mít své malé vlastní hospodářství. A tak se dostávají na farmu v Soledadu, kde chtějí vydržet co nejdéle.
Díky Lennieho povaze se však dostávají do problémů - moc rád hladí příjemné, hebké věci, např. myši - jelikož si neuvědomuje svou sílu, pokaždé jim zlomí vaz.
Jednoho dne napadne Lennieho správcům syn Curley, který se ostatním snaží dokázat svou moc. Lennie mu v obraně rozdrtí ruku. Tento spor nakonec ještě urovnají, ale když si za Lenniem přijde popovídat Curleyho žena a nabídne mu, ať si pohladí její vlasy, Lennie to přežene až Curleyho žena začne křičet. V panice jí přikryje ústa rukou a drží ji za hlavu, až jí zlomí vaz.
Ví, že provedl něco zlého a tak uteče na smluvené místo, aby jediný George věděl, kde ho hledat. Když ostatní zaměstnanci najdou její tělo, vylučovací metodou obviní Lennieho a Curley vyžaduje pomstu.
Aby George Lennieho ušetřil trápení, zastřelí ho sám.
Aby George Lennieho ušetřil trápení, zastřelí ho sám.
Hlavní postavy:
Lennie Small - velký a silný hromotluk, který nepobral moc rozumu, ale "udělá, co se mu řekne". Poslouchá George, je mu plně oddaný, věří, že se o ně o oba postará. Má rád hebké věci, rád hladí myši, štěňátka, sní o vlastním hospodářství, kde bude moct krmit králíky. Neuvědomuje si svou sílu, takže jim všem nakonec ublíží.
George Milton - má na starost svého mentálně zaostalého přítele Lennieho, protože ho o to požádala Lenniheo teta Klára, obětavý, hodný, občas Lenniemu vyčítá, že kvůli němu mají oba problémy a nemá ani vlastní život, přesto ho však má rád. Společně s Lenniem touží po vlastním hospodářství.
Curley - agresivní, žárlivý mladý muž, který má pocit, že mu jsou všichni podřízeni, autoritu si tak snaží vynutit silou. Syn správce.
Curleyho žena - dříve se toužila stát herečkou, místo toho si vybrala život s manželem, kterého nemiluje. Je osamělá, proto se snaží flirtovat se zaměstnanci. Půvabná, vyzývavá, žije život, o jaký nestojí, lehce rozmazlená a ne příliš inteligentní.
Vlastní názor (dostupné na Databazeknih.cz): Na jednu stranu jsem neměla problém se začíst, na tu druhou mě příběh zrovna dvakrát nenadchnul a nebavil. Možná, že knihu nedokážu řádně ocenit, ale mám radši díla, kde se více či méně pořád něco děje. Musím však dodat, že konec mě poněkud překvapil a byla to asi nejzajímavější a nejemotivnější část knihy.
Zpracováno dle zdroje:
http://www.rozbor-dila.cz/o-mysich-a-lidech-rozbor-dila/
http://www.rozbor-dila.cz/o-mysich-a-lidech-rozbor-dila-k-maturite-7/
http://www.ucseonline.cz/maturita/rozbor-del/john-steinbeck-o-mysich-a-lidech/
http://www.ucseonline.cz/maturita/rozbor-del/john-steinbeck-o-mysich-a-lidech/
Komentáře
Okomentovat