Než jsem tě poznala

Než jsem tě poznala

Autor: Jojo Moyesová

Počet stran: 408

Děj: Poté co Louisa přijde o svou práci v bistru, musí měnit svůj naprosto obyčejný zaběhnutý životní režim. Naprosto nečekaně získává roli pečovatelky o kvadruplegika (ochrnutého muže). Ti dva by nemohli být více rozdílní. Louisa žije usedlý stereotypní život a Will měl před nehodou velice rád adrenalin, až do té doby, než byl po srážce s automobilem upoután na vozík. Tím se všechno změnilo a Will ztratil důvod žít.

Když se Louisa dozví, že ve skutečnosti má Willa hlídat, aby si neublížil, zdrtí jí to. O to hůř, když nakonec zjistí, že své matce dal šestiměsíční lhůtu na to, aby se smířila s asistovanou sebevraždou. Od této chvíle Louisa bojuje o čas. Organizuje nejrůznější výlety a společně s jeho druhým ošetřovatelem Nathanem se mu snaží dát důvod žít.

Po určité době se zdá, že se s Willem sblížili. Už není tak protivný ani zahořklý jako na začátku. Nicméně, pořád nejeví známky, že by si to se sebevraždou rozmyslel.

Poslední šance na záchranu je dovolená na Mauriciu. Will je konečně šťastný. Poslední den se mu Louisa přizná, že ho miluje. Ale všechno se tím rozpadne na kousíčky, Will jí totiž oznámí, že na svém přání trvá a že i přes to všechno dál nechce žít.

Když dojedou domů, Louisa je odhodlaná ho už nikdy nevidět. Předposlední den Willova života jí však zavolá jeho matka, jestli by nemohla přijet. A ona nakonec svolí, protože si uvědomí, že je to jediné pořádné rozhodnutí, které od své nehody mohl udělat sám za sebe.

Po Willově smrti a právě díky němu potom začne Louisa cestovat, podívá se do Paříže a zapíše se na rekvalifikační kurz.

Moje hodnocení: Opět se nemůžu nezmínit o tom, co mě na první pohled na knihách Jojo Moyesové nejvíce zaujalo. Nebyla to různá ocenění ale neskuteně nádherná obálka. Už po přečtení recenze jsem si říkala, že mi děj hodně připomíná francouzský film Nedotknutelní (Intouchables). Bez ohledu na to jsem si ale knihu velice užila.

Žasla jsem nad tím, jak jsou dialogy mezi lidmi skutečné a jak je příběh napsaný celkově. A žasla jsem i nad tím, že je to jedna z mála knih, která mě dohnala k slzám v očích. Asi to není pro povahy, které by čekaly šťastný konec. Na druhou stranu, svým způsobem šťastný asi je. Pokud jde o mě, rozhodně bych ji doporučila všem, kteří mají rádi romantické příběhy... 9/10 bodů.