Vodopád

Vodopád

Autor: Lauren Kateová

Počet stran: 296

Díl: 2. (navazuje na knihu Slza)

Děj: Eureka, Ander, Cat, dvojčata (nevlastní mladší sourozenci Eureky) a otec Eureky se vypraví za Solonem. Jediným dalším Sadařem, který se zřeknul svého poslání. Jeho sídlo chrání Klevetnice (čarodějky), je to důvod, proč ho ostatní Sadaři nikdy neobjevili. Anderovi se to však podaří. Doufají, že jim Solon poradí, jak by měla Eureka vrátit to, co svými slzami způsobila - a sice, že celý svět zatopila.

Eureka prolila zatím dvě slzy, k tomu, aby Atlantida povstala je potřeba ještě třetí. Jde o to, aby zabránila Atlasovi uskutečnit Naplnění (nechat si novou říši přestavět mrtvými - dát jim duše, kterým bude sám vládnout).

Když ochrana Solonovy jeskyně díky určitým událostem zmizí, najdou je ostatní Sadaři. Solon je však pelyňkem všechny do jednoho zabije, včetně sebe. Jediný Ander přežije - Solon totiž věděl, že ve skutečnosti není pravý Sadař, že tak byl pouze vychován.

Zároveň se Sadaři je pak zavražděn i Eurečin otec.

Eureka se od Klevetnic dozví, že její pravé kořeny pochází od Delphine, která je schopná provozovat černou magii. Jejím dědictvím jsou prokleté slzy a Eureka má temné srdce.

Eurece dojde, že ona jediná může spravit vše, co napáchala. Sama s Klevetnicemi se vydá do Marais, kde na povrch vystoupí Atlantida (po uvolnění třetí Eurečiny slzy). Setkává se zde s Delphine, kterou přesvědčí, aby vrátila Brooksovi život (z jeho těla se totiž osvobodí Atlas a Brooks zemře). Zjistí, že stejně jako Delphine může zabíjet svým dotekem a že slzy štěstí mohou všechno napravit.

Přelstí Atlase, posedne ho (tak jako on sám posedl Brookse) a přes jeho tělo začne plakat slzy radosti, zároveň zabije Delphine. A Atlantidu zničí.

Eureka sama umírá a Brooksova duše s ní, protože se jí rozhodl pomoci tak, že vstoupil do Atlasova těla za ní.

Ander s dvojčaty a Cat zůstávají u Klevetnic.

Moje hodnocení: Mrzelo mě, že na začátku bylo v knize hodně gramatických chyb - hlavně co se týče různých obměn jmen. Konec příběhu byl - abych tak řekla - hodně zvláštní, rozhodně nebyl typický. Obykle podobné knihy končí tak, že dva, kteří se nemohli milovat, žijí "šťastně až do smrti". Nicméně, proč ne jinak že? Autorce musím ponechat její neuvěřitelnou fantazii. Spoustu věcí bylo nečekaných. Od těchto dvou dílů jsem rozhodně nic podobného nečekala, četly se naprosto skvěle a hodnotím... 9/10 bodů.