Město z popela
Město z popela
Autor: Cassandra Clareová
Počet stran: 396
Edice, díl: Mortal instruments (Nástroje smrti), díl 2.
Děj: Po zjištění, že Jace Wayland je vlastně Jonathan Morgenstern - Valentýnův syn - ho Marysa Lightwoodová (matka Aleka a Isabely) pošle z Institutu pryč, je to záminka, aby unikl Inkvizitorce s neblahou pověstí, která působí v různých vyšetřováních.
Jace je obviněn z toho, že byl nasazen do Institutu jako Valentýnova zbraň a že celou dobu věděl, kdo je jeho otec. Nicméně sám chce v Institutu zůstat, je tam jeho jediná rodina, takže se rozhodne podstoupit vyšetřování i přes zkoušku Mečem smrti, který odhalí, zda lovec stínů mluví pravdu.
Inkvizitorka, která dorazí rozhodne, že Jace na den zavřou do cely v Tichém městě. Stane se svědkem smrti Mlčenlivého bratra Jeremiáše, sám Valentýn za ním po chvíli přijde a přizná vraždu všech Mlčenlivých bratrů kvůli krádeži Meče smrti.
Alek, Izabela a Clary pro Jace přijdou, nakonec se objeví i skupina lovců stínů v čele s Inkvizitorkou. Jace potvrdí, že to byl Valentýn. Inkvizitorka mu nevěří.
Mezitím se ve městě poněkud zvýší počet zavražděných, obviňováni jsou hlavně upíři, ale nikdo přesně neví, kdo je vrah.
Díky Krasomilovi přijde Jace a ostatní na teorii, co zamýšlí udělat Valentýn s mečem. Myslí si, že pomocí krve upíra, vlkodlaka, víly a čaroděje chce meč přeměnit z andělského na démonický, aby tak mohl ovládnout armádu.
Isabela bere svoje přátele do vílího světa a chce žádat o pomoc. Clary a Jace zjistí, že by mohl mít nějaké zvláštní schopnosti - a sice, že Clary dokáže např. vymýšlet nové runy. Aby se odtamtud mohli dostat musí Clary dostat polibek od někoho, od nějž to chce nejvíce 1. Je to Jace. Když to Simon vidí, odchází.
Do Institutu ho skoro mrtvého přiveze Rafael, jeden z upírů a řekne, že za nimi Simon šel sám... nedobrovolně ho proměnili.
Inkvizitorka je na Jace čím dál více naštvaná, zavře ho do cely z níž si myslí, že ho nedokáže nikdo osvobodit (mýlí se, s pomocí Aleka to zvládne). Má plán vyměnit Jace s Valentýnovými nástrojemi smrti. Jace ji však varuje, že to otec nikdy neudělá.
Když Inkvizitorka zjistí, že Jace měl pravdu, je už pozdě. Nefilim jsou uprostřed války s démony, a jsou výrazně v nevýhodě. Podaří se jim však zachránit vlkodlačici Maiu a Simona (který se napije z Jacovy krve - rázem tak může na světlo ale upír z něj zůstává), dříve než Valentýn stačí dokončit přeměnu meče.
Pomocí Clary se odtamtud dostanou, ale utrpí ztráty. Inkvizitorka je mrtvá, když se objetuje pro Jace, stejně tak další lovci stínů. Valentýn i s nástroji zmizí.
Citáty:
1 - "Ale jediný polibek, který tuto dívku dokáže osvobodit, je ten, po kterém sama nejvíc touží." Krutý požitek byl teď v jejím obličeji a hlase ještě patrnějíší a její slova se zabodávala do Claryiných uší jako jehličky. "Jen ten a žádný jiný." Simon vypadal, jako by ho uhodila.
(...)
"Předpokládám," řekl Jace, "že vás city smrtelníků baví, protože sami žádné nemáte." Po těch slovech královně úsměv z tváře zmizel. "Opatrně, Jaci," sykla Isabela. Otočila se ke Clary. "Můžeš teď odejít? Jsi volná?"
Clary udělala pár kroků ke dveřím a vůbec ji nepřekvapilo, že najednou necítila žádný odpor. S rukou mezi úponky rostlin se zastavila a obrátila se na Simona. Zíral na ni, jako by ji viděl poprvé v životě.
"Měli bychom jít," pobídla ho Clary. "Než bude moc pozdě."
"Už teď je moc pozdě," řekl.
Clary udělala pár kroků ke dveřím a vůbec ji nepřekvapilo, že najednou necítila žádný odpor. S rukou mezi úponky rostlin se zastavila a obrátila se na Simona. Zíral na ni, jako by ji viděl poprvé v životě.
"Měli bychom jít," pobídla ho Clary. "Než bude moc pozdě."
"Už teď je moc pozdě," řekl.
"Nespletla se." Jace mluvil trpkým tónem. "Viděla, jak se na tebe dívám a jak se díváš ty na mě, a zahrála si s námi jako s šachovými figurkami. Nic víc jsme pro ni nebyli."
"Já se na tebe nikdy nedívám," zašeptala Clary.
"Já se na tebe nikdy nedívám," zašeptala Clary.
(...)
"Proč?"
"Proč myslíš?"
"Proč?"
"Proč myslíš?"
(...)
"Protože tohle nejde!" vykříkla a znělo to jako nářek, i když se ze všech sil snažila ovládat. "Víš to stejně dobře jako já!"
"Protože jsi moje sestra, " řekl Jace.
"Protože tohle nejde!" vykříkla a znělo to jako nářek, i když se ze všech sil snažila ovládat. "Víš to stejně dobře jako já!"
"Protože jsi moje sestra, " řekl Jace.
"Clary." To se znovu ozval Jace. "myslel jsem si, že se mi vyhýbáš..."
V Simonovi se zvedla vlna rozhořčení. Jsi její bratr, chtělo se mu zakřičet do telefonu, nic víc. Nepatří ti. Nemáš vůbec právo znít tak... tak...
Jako by ti to lámalo srdce. To byl ten pravý výraz. I když si Simon nikdy nemyslel, že Jace má srdce, které by bylo možné zlomit.
V Simonovi se zvedla vlna rozhořčení. Jsi její bratr, chtělo se mu zakřičet do telefonu, nic víc. Nepatří ti. Nemáš vůbec právo znít tak... tak...
Jako by ti to lámalo srdce. To byl ten pravý výraz. I když si Simon nikdy nemyslel, že Jace má srdce, které by bylo možné zlomit.
Moje hodnocení: Každá replika z rozhovoru mezi Clary a Jacem ve mě vyvolala nostalgii, sarkastické vtipy, kterými kniha byla štědře obdařená, miluju a celý příběh jsem přečetla během dvou dní (především při vyučovacích hodinách ve škole). Nemám co říct... 10/10 bodů.
Komentáře
Okomentovat