Zvěrolékař a jeho přátelé

Zvěrolékař a jeho přátelé

Autor: James Herriot

Počet stran: 367

Děj: James Herriot vypráví o svých zážitcích za dob, kdy byl veterinářem. Jsou zde popsány postupy vyšetření, operace, vtipné historky nebo případy, kdy si Herriot pomáhal s ostatními veterináři/asistenty či obyvateli města. V knize jsou jednotlivé případy popsány po kapitolách, proto neudělám jednotný zápis.

Tato kniha obsahuje případy a historky jako:

- Herriotovo přesvědčení, že zabil koně, který měl kopřivku (urticaria).

- Pejsek Puppy, co na sebe nenechal šáhnout a liboval si v rybách s brambůrky, stejně jako jeho paní. A tak pokyn pro vyléčení zněl: Tablety pro psa. Podávat po jedné třikrát denně ve smažených brambůrkách.

- Kocour Alfred, kterému pomohli za pět minut dvanáct odstraněním chuchvalce chlupů z jeho trávicího traktu.

- Paní se psem Trickim, který vyhrával nejen v psích, ale i v koňských dostizích, od kterého dostal Herriot drahý oblek po zesnulém manželovi, ve kterém se snažil obhájit hospodáře, jen z něj tekl pot.

- Herriotovy děti, které se sami zaučovali, když jezdili s tatínkem do práce. A syn, který řekl přesnější diagnózu, než jeho otec.

- Veterinář Mottram a jeho nepřátelskost vůči těm, kteří léčí jeho pacienty. Přišel o ní po tom, co mu Herriot se Siegfriedem zachránili milovaného koně.

- Herriotovy "stavy" (něco jako záchvaty) po léčení brucelózy, při kterých si zpíval a nebyl schopen pracovat. V horečkách ležel a následně na to se smál. Při jednom takovém stavu se vysmál jedné paní, která vodila psa s těmi nejnemožnějšími důvody, i když mu nic nebylo. Díky tomu se probrala a nakonec veterináři poděkovala, Herriot se propadal do země.

- Asistent, který si dokázal podmanit i toho nejpřísnějšího hospodáře, který na ostatní jen ječel.

- Hledání nového bydlení pro rodinu.

- Kocour, který pojídal pánova sedativa na rakovinu a nikdo to netušil, pokaždé vypadal, že za chvíli zemře a pokaždé se jako zázrakem vzpamatoval, a to nikdo nevěděl, co s ním je.

- Asistent, který si v domě založil vlastní zoologickou zahradu. Přezdívalo se mu: Ten s jezevcem. Siegfrieda z jeho koníčku zachraňovat ty nejroztodivnější zvířata a vodit si je domů málem trefilo.

- Pes, který si neustále do nohou vrážel špendlíky.

- "Herriotova troubel", kterou asistent vytáhl pokaždé místo utery, když chtěl Herriotovi ukázat, jak snadné je kastrovat kočku.

- Rodina, která si na veterináře stěžovala protože se nedopatřením dopouštěl chyb - "ukradl brýle", zajel k nim i když neměl, atp.

- Blechy, které Herriot dostal v ten nejnevhodnější den.

A spoustu dalších....

Moje hodnocení: Pokud máte zrovna špatnou náladu, tato kniha vám ji stoprocentně zvedne. Historky jsou popsány s citem a úžasným humorem. Pořádně jsem se u knihy smála, i když některé příhody jsou smutné. Rozhodně doporučuji... 9/10 bodů.