Sluneční vítr

Sluneční vítr

Autor: Marina Miller, Angela Dorsey

Počet stran: 103

Edice, díl: Větrní běžci, díl 3.

Děj: Ta, která chytá slunce je pověřená úkolem, kterým zajistí, že budou všichni moci bezpečně přejít přes nebezpečný úsek protože zima přišla nečekaně brzy. Chce dokázat, že je stejně dobrý zvěd, jako kterýkoli jiný muž, jinak by jí mohli vzít Slunečnici, jejího koně.

Stane se ale něco s čím Ta, která chytá slunce nepočítala. Sesune se kamení a začne hustě sněžit, Slunečnice se lekne a uteče. Ta, která chytá slunce si myslí a je přesvědčená o tom, že se vrátila ke kmeni a tak se otáčí a jde za nimi zpátky. Tam se ale potvrdí její obavy, nepřiběhla a navíc se zranil její otec, když ho jeden z koní kopl do hlavy.

Kmen začíná být rozpolcený, stále více a více lidí se přidává na stranu Silného býka, která nevěří, že je cesta zasypaná a nedá se projít. Ta, která chytá slunce ví, že teď nemůže pomoct nikomu a vydává se Slunečnici hledat.

Cestou se setká se smečkou vlků, které se jí ale povede zahnat a Slunečnici najde podvyživenou. Také narazí na skupinu Silného býka, vypadají, že už toho mají dost a se Silným býkem jsou jen z donucení.

Kamarádi jí vysvětlí, že lidé začínají mít pocit, že Silný býk není tak dobrý vůdce jako otec Té, která chytá slunce. Aby toho nebylo málo, další den musí skupinu na žádost Silného býka opustit. Nakonec se ale rozhodne, že je v tom nemůže nechat, protože ta cesta, kudy chce Silný býk jít, je naprosto šílená.

Nakonec se jí povede přesvědčit všechny, aby se vrátili ke zbytku kmene. I za ztrátu koně Ducha, který díky Silnému býkovi nepřežil pád ze skály.

Otec Té, která chytá slunce se probudil! A zdá se býti v pořádku...

Moje hodnocení: Ze začátku mě tento díl vůbec nebavil, navíc mě štve, že jména jsou dlouhá. Také mi trošku nebylo jasné jak se z několika denní cesty stala pár hodinová... 4/10 bodů.

Citace:

"To ano! Opravdovými hrdiny jsou Slunečnice a Stopa." Úsměv na rtech jí pohasl. "A Duch."

"Nezapomeneme na něj," řekl Svéhlavý mráček, který stál vedle ní.

"Ne, nikdy." Ta, která chytá slunce se zahleděla do houstnoucího soumraku. "Duch bude žít v mých vzpomínkách navždy."